|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Příčiny a důsledky zvolení Lincolna prezidentem Spojených států v roce 1860
Eisnerová, Iva ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce " Příčiny a důsledky zvolení Lincolna prezidentem Spojených států v roce 1860" pojednává o cestě šestnáctého prezidenta k jeho zvolení a důsledcích, které to způsobilo. Časově a tematicky se práce věnuje období těsně před začátkem Americké občanské války. Cílem práce bylo analyzovat faktory, které napomohly k vítězství v prezidentských volbách a události, které bezprostředně potom následovaly. Metoda práce byla založena na deskripci, analýze i komparaci. Čerpáno bylo jak z vybraných primárních zdrojů, tak i ze sekundární literatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historickým přehledem událostí před volbou, s důrazem na problematickou otázku otroctví. Druhá kapitola pak analyzuje kroky a faktory, které vedly k Lincolnovu zvolení. Třetí kapitola ukazuje výsledky voleb a následné sestavování vlády. Čtvrtá kapitola je věnována důsledkům vítězství republikánského kandidáta se zaměřením na počátek konfliktu mezi Severem a Jihem. Práce dospěla k závěru, že k Lincolnovu vítězství napomohly mnohé faktory jeho osobního, rodinného i pracovního života a že se na něm podíleli i další významní politici. Dále také k tomu, že jeho zvolení nepřímo zavinilo započetí občanské války, protože Jižní státy jeho vítězství a vedení nepřijaly. Klíčová slova Spojené státy...
|
|
|
Paměť starého Jihu: Pozůstatky občanské války optikou amerických reenactors
Volfová, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje roli pozůstatků americké občanské války v kolektivní paměti americké společnosti. Práce zkoumá tento fenomén optikou reenactors občanské války. Analyzuje jejich názory na současnou problematiku týkající se odkazu tohoto konfliktu - všudypřítomné konfederační památníky a konfederační bojový prapor ve veřejném prostoru. Práce se rovněž zabývá tématem jižanské identity. Popisuje roli Konfederace v jejím utváření a zkoumá, zda jsou konfederační hodnoty stále přítomné na jihu Spojených států. Porozumět jižanské mentalitě a jejímu vnímání zbytkem země je pro pochopení problematiky současného odkazu občanské války zásadní. Jednotlivé atributy jižanské identity se totiž viditelně odráží v debatách ohledně dědictví Konfederace. Domněnka, která prostupuje jednotlivými kapitolami práce, je, že paměť americké občanské války silně ovlivnila ideologie Lost Cause a celková mytologizace konfliktu. Přestože jsou reenactors občanské války motivování snahou vzdělávat společnost o tomto významném období amerických dějin, jejich názory převážně dokládají, že se i oni podílí na šíření romantizované představy o Konfederaci.
|
|
|
Atlanta during the American Civil War
Beňačková, Miroslava ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Drábik, Jakub (oponent)
Predkladaná bakalárska práca bude analýzou politického, hospodárskeho a sociálneho diania v meste Atlanta v štáte Georgia v období americkej občianskej vojny. Cieľom bude nielen zdôrazniť jej kľúčové postavenie v rámci Konfederácie prostredníctvom analýzy prokonfederačnej činnosti jej obyvateľov, ale hlavne priblížiť každodenný život a postoje k daným udalostiam rôznych sociálnych skupín obyvateľstva (plantážnická aristokracia, stredná vrstva, deti, otroci). Veľká pozornosť bude kladená na bitku o Atlantu z 22. 7. 1864 a následné obliehanie a kapituláciu mesta. Rozobratá bude aj miestna dobová tlač a jej rola vo vojnových rokoch. Záverom sa pokúsim obhájiť či vyvrátiť hypotézu, že americká občianska vojna napomohla ďalšiemu rozvoju mesta, pretože bez nej by sa Atlanta nerozvíjala tak závratným tempom. Kľúčové slová: Americká občianska vojna, Atlanta, Georgia, Konfederácia, Únia, atlantské ťaženie
|
|
|
Příčiny a důsledky zvolení Lincolna prezidentem Spojených států v roce 1860
Eisnerová, Iva ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce " Příčiny a důsledky zvolení Lincolna prezidentem Spojených států v roce 1860" pojednává o cestě šestnáctého prezidenta k jeho zvolení a důsledcích, které to způsobilo. Časově a tematicky se práce věnuje období těsně před začátkem Americké občanské války. Cílem práce bylo analyzovat faktory, které napomohly k vítězství v prezidentských volbách a události, které bezprostředně potom následovaly. Metoda práce byla založena na deskripci, analýze i komparaci. Čerpáno bylo jak z vybraných primárních zdrojů, tak i ze sekundární literatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historickým přehledem událostí před volbou, s důrazem na problematickou otázku otroctví. Druhá kapitola pak analyzuje kroky a faktory, které vedly k Lincolnovu zvolení. Třetí kapitola ukazuje výsledky voleb a následné sestavování vlády. Čtvrtá kapitola je věnována důsledkům vítězství republikánského kandidáta se zaměřením na počátek konfliktu mezi Severem a Jihem. Práce dospěla k závěru, že k Lincolnovu vítězství napomohly mnohé faktory jeho osobního, rodinného i pracovního života a že se na něm podíleli i další významní politici. Dále také k tomu, že jeho zvolení nepřímo zavinilo započetí občanské války, protože Jižní státy jeho vítězství a vedení nepřijaly. Klíčová slova Spojené státy...
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
The Reconstruction Amendments and their Relevance to Economic and Social Issues Faced by the United States from the 19th Century Onwards
Dudíková, Oldřiška ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
SHRNUTÍ Tato práce se zabývá úsekem v dějinách Spojených Států Amerických mezi lety 1865 až 1877 známým pod pojmem "rekonstrukce". Práce se odvíjí od významných legislativních počinů americké vlády v tomto období, které poprvé v historii země zakotvily do americké ústavy občanská práva vztahující se na černou populaci (ve zkoumané době již bývalých) otroků. Rekonstrukční dodatky, jak se třináctý, čtrnáctý a patnáctý dodatek ústavy zkráceně nazývají, měly vyřešit několik otázek: měly definovat postavení osvobozených černochů v poválečném období a také sloužit jako právní pilíř, na jehož základě by došlo k obnovení politické a ekonomické stability jihu země zničeném občanskou válkou. První část práce zkoumá rekonstrukci pod vedením presidenta Johnsona, která trvala do roku 1866 a jsou pro ni charakteristická umírněná opatření ze strany vlády Spojených Států týkající se jihu země. Uspokojivějšímu rozvoji poválečného jihu stály v cestě především nedostatečná intervence národní vlády na úrovni jednotlivých států, nedostatek finančních prostředků a Johnsonovo stranění vrstvě bílých plantážníků. Ačkoliv prezidentská rekonstrukce byla v některých oblastech úspěšná - například docházelo k zakládání škol, zdravotních zařízení a kostelů určených černošské populaci - nepodařilo se během ní prosadit udělení občanství a...
|
|
|
Hospodářské a politické důsledky občanské války v USA
Vrzal, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, zda hlavní změny, které do amerického hospodářství přinesla občanská válka v letech 1861 až 1865, měly či neměly pozitivní dopad na poválečný ekonomický vývoj. K dosažení tohoto cíle je nastíněn předválečný vývoj s ohledem na oblasti politiky, u kterých došlo v průběhu války či po ní k zásadním změnám; jsou představeny hlavní změny v politické a společenské oblasti; je nastíněno zavedení amerického systému a jeho důsledků, především u protekcionismu a národního bankovního systému; a jsou analyzovány změny ve velikosti a funkci federální vlády a dopady války na hospodářství, především na Jihu. Ze zjištěných skutečností docházím k závěru, že zrušení otroctví k okamžitému ekonomickému růstu na Jihu nepřispělo, na vině jsou však spíše jiné důvody. Zároveň zjišťuji, že ani politika ochranných cel, ani změny v bankovním systému neměly v poslední třetině 19. století pozitivní vliv na americký hospodářský růst, a zřejmě byl jejich přínos negativní. Lze tak říci, že americký systém, který válka přinesla, za ekonomickými úspěchy země nestojí.
|
host ::
RSS.